Nyx Prague Hotel

01. 03. 2017
— 26. 04. 2017

 

Kurátoři projektu Iris Barak a Alexandra Karpuchina

Výjimečná historická budova NYX Prague hotelu, byla postavena jedním z nejvýznamnějších českých architektů – Josefem Gočárem a je situována ve středu turisticky atraktivního centra. Architektura budovy se stala výchozím bodem pro umělecké pojetí hotelu. Kurátorka NYX konceptu Iris Barak, společně s místní kurátorkou Alexandrou Karpuchinou, navázaly na estetické vlastnosti stavby jednotlivými, koncepčně i esteticky propojenými výtvarnými díly a „vložily“ do zdí budovy murální malby, výtvarné instalace i sochy od předních českých autorů: Jana Babincová, Martin Krajc, Sofie Tobiášová, Ondřej Vyhnánek, (XDog).

NYX Prague hotel, se tak stává velmi charakterním místem na Pražské umělecké mapě, jenž exponuje fascinující umělecká díla, která, byť svou formální rozdílností pokrývají širokou škálu uměleckých poloh, jsou však ve vzájemné kontextové i prostorové návaznosti a v přímém spojení s daným místem. Díla, vytvořená speciálně a specificky pro hotel. Hotel, který tak otevřeně vyzývá často velmi banální a dekorativní „hotelové umění“.

Martin Krajc, umělec, jehož nástěnné malby vítají návštěvníky od vstupu do hotelu, se etabloval na místní umělecké scéně excentrickým, živým rukopisem, který je jen velmi těžké přehlédnout. Již dlouhodobě se věnuje klasické figurální malbě, kterou obohacuje o expresivní, uvolněná malířská gesta a prostorové experimenty formou 3D objektů. V případě místně specifické realizace, však jde mnohem dál a přechází svou energickou malbou vyhraničené okraje obrazů, kopírující architekturu vstupní haly tak, že se návštěvník stává součástí jeho komplexního, prostorového díla. Malířské medailóny ženské krásy a expresivní motivy džungle, volně navazují na zevní i vnitřní dekor budovy a vytváří tím zcela nový vjem stávajícího prostoru.

Překvapení čeká na návštěvníka vcházejícího do prostoru recepce. V této  části hotelu se nachází příznačný rukopis sítě hotelů, opakující se element, dva umělecké objekty –  židle. V NYX Prague jsou dílem Ondřeje Vyhnánka, který po mimo nesčetných velkoplošných maleb ve veřejném prostoru, již dlouhodobě pracuje s keramikou v originální kombinaci s jinými sochařskými materiály. Zde Ondřej vytvořil svým pseudo- super hrdinům, komiksovým postavičkám nesoucích betonové trůny, nešťastný a soustředěný výraz, mimeticky odkazující na váhu vesmíru a jejich těžký úděl, který vzbuzuje v divákovi lítost, ale i škodolibou touhu si sednout na židli.

Hned vedle soch se nachází již zmiňovaná Izraelská „Artwall“. Ta vychází ze záměru sítě Fattal Hotels, představit v každém hotelu vzorek současné Izraelské umělecké scény. Prostřednictvím NYX kurátorky Iris Barak je do každého hotelu pečlivě vybíráno dílo, tematicky zástupné jak pro samotné aktuální trendy na této scéně, tak i pro jejich podněty. Na stěně v pražském hotelu, se nachází dílo tvůrců Merav Kamel a Halil Balabin, z mladší, velmi slibné generace, kteří pracují společně od roku 2013. Jejich Monumentální práce, vyrobené z toaletního papíru (!), byly vystaveny až do nedávné doby na kreslířském Jeruzalémském bienále.

Stěny schodiště vedoucího do hotelových pokojů, se staly platformou pro geometrickou, místně – specifickou nástěnnou malbu Jany Babincové, práce které jsou známy především skrze konceptuální přístup a smysl pro barvy a prostor.  Motiv květiny, abstrahované do kubistických tvarů, je pečlivě implementovaný do točité zdi schodiště, kompozičně centrován do přízemního výklenku – stonek a listy a květ pak „vykvétá“ do prvního patra budovy. Tvary barevných ploch vychází z tvarů architektury stejně, jako barvy jsou odvozeny z barev architektonického prostředí. Výrazná nástěnná malba tak více, než respektuje místní specifikum interiéru.

V jídelně, v návaznosti na stěnu recepce hotelu, si návštěvník nemůže nevšimnout uměleckého zásahu do historických motivů Pražských ulic. Lightboxy na stěnách byly použity začínající umělkyní Sofií Tobiášovou jako plátna pro recyklaci starého města a událostí v něm. Studentka Vysoké školy Uměleckoprůmyslové v Praze, obohatila staré scénáře nejen o konotace skutečných historických událostí města, ale i vlastních fantazií, které se v něm zrodily.