Fašismus a figurace

23. 01. 2017
— 05. 02. 2017

Fašismus a figurace

Nová věčnost                                       

Adam Stanko / Helena Sequens / Pavel Karous )

  Fašismus, tedy vůle k národní a konzervativní revoluci není archaismem ale aktuální politickou realitou, je patologickou reakcí na současný globalizovaný svět zabydlený zmutovanými pokémony, psychopatickými Fremeny a lidožravými drony.

Umělecká skupina Nová věčnost přesunula do domovské Prahy výstavu, která vytvořila v prosinci minulého roku pro Kulturní dům v Oslu ve spolupráci se Syrskými emigranty z utečeneckého centra Lørenskog. Výstava rozkrývá latentní i otevřený kulturní rasismus a ideologický fanatismus přítomný v západní civilizaci. Instalace reaguje na aktuální patologické jevy ve společnosti, jako jsou xenofobie, utečenecká krize, terorismus DAES a neonacismus, ale i pokusy o násilnou integraci. Diverzní charakter výstavy spočívá v nevážném dialogu Blízkého východu, Skandinávie a východní Evropy nad „palčivými problémy současného světa“. Umělci, pocházející z Východní Evropy, která sama trpí obludným rasismem a xenofobií, uštědřili přednášku na domácí půdě bohatého a vyspěle demokratického Norska, které je dáváno za příklad otevřené a rovnostářské společnosti s kvalitním integračním programem, aby mu nabídli vhled do vlastního nevyrovnaného podvědomí z vnější ještě nestabilnější perspektivy. Nová věčnost „veselou a hravou“ formou rozebírá nezdravý konstrukt kulturní a národní nadřazenosti, dělení na My a Oni. Za černým až zlovolným humorem můžeme spatřit dialektický přístup Nové věčnosti k horroru současnosti kulminujícím na Blízkém východě. Výstava se zabývá nejen společenskými protiklady mezi syrskou humanitární krizí a norskou humanistickou velmocí, ale nabízí i vhled do psychologie cynického českého národa, který utrpěl mentální zranění z doby, kdy byl Ruskou kolonií a následně se podřídil Západu – globálnímu hegemonu ve fázi úpadku. Formálně pracuje skupina na bázi studie spojitosti tvarosloví lidských forem a sociálních vztahů, obnažuje vlákna mezi realismem a abstrakcí. „ – Nová věčnost